Tyrese Haliburton se vrátil na parket NBA po více než roce. V přípravném zápase 7. října v Ames ve státě Iowa odehrál 16 minut, připsal si 7 bodů a 6 asistencí a Indiana Pacers zvítězili nad Minnesotou Timberwolves 123:112. Dvojnásobný účastník All-Star utrpěl v létě, v sedmém zápase finále 2025, ruptura pravé Achillovy šlachy.
Pro Haliburtona to byl velký návrat i domácí večer. Zápas se hrál na Iowa State University, jeho alma mater, a studenti stáli ve frontě už den předtím, aby získali žluté trikoty s jeho tváří a nápisem „Cyclone Hali“. Byl to jeho první zápas v tamější aréně za šest let.
Ve čtvrté minutě první čtvrtiny, zhruba čtyři minuty a půl před koncem, si Haliburton po více než roce připsal první koš. Po rychlém protiútoku ve dvou proti jednomu s Pascalem Siakamem zakončil crossoverem a skokem z patnácti stop. Předtím v prvním útoku týmu nepřesně nahrál Andrew Nembhardovi mimo hřiště.
„Byl jsem k smrti unavený,“ řekl Haliburton se smíchem po zápase. „Ale i tak jsem si pořád říkal: ‚Hele, zase hraju.‘“
Očekávání a cíl
Haliburton přiznal, že má vlastní vnitřní očekávání, ale hlavní cíl je jasný. „Naším cílem je vyhrát titul. To se nikdy nezměnilo,“ řekl.
Návrat Pacers a jejich cesta zpět mezi elitu závisí právě na těchto očekáváních. Naposledy zdravý Haliburton zažil jeden z nejlepších koncovkových playoff v historii NBA, když v každém z vyřazovacích kol 2025 rozhodl zápas koší, který vyrovnal nebo předběhl soupeře. Pacers přitom v sedmém zápase finále v Oklahoma City vedli v první čtvrtině, než se Haliburton zranil a Thunder se díky tomu dostali k titulu.
Během sezony 2025/26, kterou Haliburton strávil rehabilitací, Pacers vyhráli jen 19 zápasů. Před sezonou 2026/27 tak patří mezi nejzajímavější týmy ligy. Přestože v letech 2024 i 2025 hráli finále konference, předpovědní model Basketball Power Index jim počítá jen 42 výher a řadí je na desáté místo na Východě.
„Na to moc nehledím,“ řekl Haliburton. „Celý tým to zná. Všichni jsme se tak cítili tak či onak.“
Pacers jsou zároveň posledním týmem, který porazil úřadujícího šampiona New York Knicks v playoff. Haliburton chce v konferenci, která je vyrovnanější než ta, kterou před zraněním opouštěl, dokázat, že se Pacers mohou vrátit na vrchol.
„Znovu najít tu magii není nic jisté,“ řekl generální manažer Pacers Chad Buchanan. „Ale naši hlavní hráči si navzájem věří. Mají pocit, že je lidé už odepsali. A přesně to se stalo v těch dvou letech, kdy jsme hráli o hodně. Lidé nás prostě odložili stranou. A to je pro ně palivo.“
Mimo hřiště
Nula uprostřed dresu byla oranžová, stejně jako lemování dresu, který byl uprostřed zbarvený modře. Když Haliburton vzal list papíru, ušklíbl se.
„Kdo tohle nakreslil?“ zeptal se. „Oranžová a modrá na dresu Pacers?“
„Barvy Knicks,“ řekla s vědoucím úsměvem jeho manželka Jade.
Ještě před začátkem tréninkového kempu navštívil Haliburton s manželkou dětskou nemocnici Peyton Manning v Indianapolisu. Jako mluvčí Indiana Donor Network tam upozorňoval na dárcovství orgánů. Pět dětí, které se přišly podívat, jsou příjemci transplantace ledviny, některé z nich byly mladší šesti let.
U stolu spolu s dětmi obarvovali listy papíru a okamžitě se rozhořela živá debata. „Červená!“ volalo jedno dítě. „Modrá!“ řeklo další. „Žlutá!“
„Duha!“ zvolal další chlapec a rozpoutal spor o tom, zda lze všechny barvy považovat za jednu. Trval na tom, že ano.
„Ale existuje fixa na duhu?“ navázal Haliburton a podal to jako šachmatovou otázku. Když řekl, že jeho oblíbená barva je šedá, děti se zarazily. „Tohle jste ještě neslyšeli, co?“ řekl s úsměvem.
Haliburton v uplynulém roce trávil většinu času v Indianapolisu a věnoval se podobným projektům. Pomohl také obnovit charitativní softballový zápas Pacers, který se letos v létě hrál na stadionu Victory Field, třípatrovém baseballovém stadionu s kapacitou 12 000 diváků v centru města. Hráli v něm hráči Indianapolis Colts a Indiana Fever a tribuny byly plné.
Haliburtonovo spojení se Středozápadem je hluboké. Narodil se ve Wisconsinu a se svou ženou se seznámil a později ji v Ames požádal o ruku. Jeho vazba na region se od jeho výměny do Indiany v roce 2022 jen prohlubovala.
„Teď se na život dívám jinak,“ řekl Haliburton. „Jsem vděčný, že zase můžu hrát basketbal a dělat všechno, co mohu pro komunitu, protože když se něco takového stane, je to, jako by se vám celý život mihl před očima.“
Cesta zpět
Na první dovolené několik měsíců po operaci sotva zvládal sejít po schodech v domě, který si pronajali. Při odjezdu potřeboval pomoc. Chirurg ho na to upozorňoval, ale realita na něj dopadla naplno. Plakal ve sprše.
„Musel jsem se smířit s tím, že jsem z vrcholu světa spadl na úplně opačnou stranu, a to během okamžiku,“ řekl Haliburton.
„Zní to šíleně, protože je to basketbalové zranění, které má přesně daný čas. Víte, že za tu dobu budete v pořádku. Máme nejlepší lékaře na světě, nejlepší fyzioterapeuty a všechno ostatní. Víte, že se uzdravíte, ale je to děsivá věc.“
Většinu rehabilitace strávil v Indianapolisu. Na domácí i venkovní zápasy chodil sedět na lavičku, i když sezona šla od desíti k pěti. Uprostřed rehabilitace se navíc potýkal s těžkým případem pásového oparu. Kvůli silným lékům mu přibylo 30 liber a výrazně mu oteklo obličej. Nemoc, která je vysoce nakažlivá, ho držela stranou od spoluhráčů na lavičce. Byla to další rána v dlouhé sezoně.
„V lize, zvlášť když se takový hvězdný hráč zraní, to pro něj znamená další rok a někdy jde každý svou cestou: ‚Hele, musím dělat to, co je správné pro mě,‘“ řekl Buchanan. „Ty ale takový nejsi. Ty víš, co tým od tebe potřebuje, a ne co ty potřebuješ pro tým.“
Během osamělé a náročné rehabilitace si občas pustil svá stará videa z nejlepších zápasů.
„Jen abych něco cítil,“ řekl. „Kdysi jsem tohle uměl. Chybí mi ten pocit.“
Podle vlastních slov si dokonce znovu pustil finále 2025. Jeho pozornost se přitom stále upírala ke čtvrtému zápasu. Pacers vedli 2:1 na zápasy, ale Thunder v druhé půli dotáhli dvouciferný deficit, když Shai Gilgeous-Alexander zaznamenal 15 z 35 svých bodů v posledních 4:38 minutách.
„Čtvrtý zápas mi zůstane v hlavě napořád,“ řekl Haliburton. „Kdybychom ho vyhráli, celá série by se otočila.“
Tahle myšlenka ho provázela, když sledoval, jak jeho tým prožívá nejhorší sezonu v historii franchise. Uvědomoval si, že se většina debat o potížích Pacers točila kolem něj, jeho zranění, rehabilitace a návratu.
„Každý má pocit, že léto je strašně dlouhé,“ řekl Haliburton. „Jenže já jsem to měl dvakrát, třikrát déle než všichni ostatní.“
Stavba nového týmu
Haliburton nechce, aby Pacers na minulou sezonu zapomněli. Indiana skončila s nejmenším počtem výher v historii klubu. Tým zpočátku sužovala zranění a po přestávce se začal orientovat na lepší pozici v draftu. Na konci sezony už připomínal jen stín týmu, který dohrál finále.
„Předpovědi můžete brát jako neúctu, ale musíte chápat, že jsme se do té pozice dostali tím, jak jsme hráli minulý rok,“ řekl Haliburton. „Existují standardy, které jsme nesplnili, a musíme se k nim vrátit. A není žádným tajemstvím, že jsme loni výrazně klesli.“
Tréninkový kemp se proto soustředí na obnovení těchto návyků.
Večer před prvním tréninkem se tým sešel u Buchanana doma na jeho palubovce. Je to tradice, kterou Pacers dodržují již čtyři roky, a slouží k dohodě o prioritách před sezonou.
Trenér Rick Carlisle si postěžoval, jak dlouhé léto bylo. Od posledního zápasu v dubnu uplynulo pět a půl měsíce a ještě déle to bylo od zápasu, v němž šlo o něco důležitého.
Klíčovým slovem při schůzce bylo „znovu získat“.
Carlisle uznal, jak důležité je mít Haliburtona zpět, ale varoval před tím, aby z něj tým dělal spasitele.
„Jsme tým, který se hodně spoléhá jeden na druhého,“ řekl Carlisle před zápasem v Ames minulý týden. „Když jsme měli opravdu skvělé dva roky, byli jsme díky tomu výjimeční: naše spojení, náš ekosystém a závislost jednoho na druhém.
Vždycky budeme lepší jako součet všech částí.“
Z hlavní sestavy zůstali Haliburton, Siakam, Nembhard a Aaron Nesmith. Ivica Zubac přišel na místo odešlého Mylese Turnera v obchodu na termínu obchodů, který Indianě stál páté místo v draftu.
Zdroje z týmu tvrdí, že Pacers věří, že tento obchod pomůže znovu otevřít jejich šampionské okno. Zároveň uznávají, že Zubac, který hraje blíž ke koši, nabídne jiné přednosti než Turner, pivot, který roztahuje obranu střelbou z dálky.
„Máme skvělého trenéra, který na věci přijde,“ řekl Buchanan. „To je jeho silná stránka. Když to nejde nebo nehrajeme dobře, nebo když Zubac nezapadá, přizpůsobí se.“
Sehrání se Zubacem může chvíli trvat. Stejně tak jeho souhra s Haliburtonem. V přípravných zápasech měli problémy s načasováním pick-and-roll, protože Haliburton často zahnul za rohem dřív, než jeho nový pivot stihl vyběhnout.
„Je tak dychtivý něco dokázat lidem. Nesnáší, když mu někdo říká, že musí být trpělivý. Vážně to nesnáší,“ řekl Buchanan. „Říká si: ‚Byl jsem venku šestnáct sakra měsíců. Jsem připravený hrát.‘ Je samozřejmě velmi sebevědomý, ale myslím, že si ještě musí znovu sednout do rytmu a najít svou pohodu.“
Haliburton se občas pohyboval jako dřív, ale v prvním zápase po návratu byly znát růstové bolesti. Sám se přirovnal k nováčkovi, který hraje příliš rychle a musí zpomalit, aby se útok sehrál. Během zápasu si pošramotil pravý kotník a následující přípravný zápas vynechal, ale magnetická rezonance potvrdila, že Achillova šlacha je v pořádku.
„Byl jsem nadšený, že jsem zase na hřišti, ale musím trochu zpomalit,“ řekl. „Mám ještě spoustu práce na sobě i na celém týmu. Jsem ale rád, že jsem zase na palubovce.“
Několik momentů v tělocvičně mu v létě dodalo důvod k sebevědomí.
Jednoho odpoledne koncem července, třináct měsíců po operaci, udělal jeden driblink a hodil míč do vzduchu směrem ke koši. Když za ním vyrazil, míč dopadl kousek před obruč v tréninkové hale Pacers. Jeho výskok ho vynesl výš, než byl roky. Ve vzduchu přehodil míč mezi nohama a vzlétl k obruči, kde ho s pravou rukou nacpal, zatímco členové realizačního týmu Pacers vykřikli.
Nejhlasitěji ale křičel Haliburton a dal tím průchod více než rok nahromaděnému napětí.
Měl sázku s Erikem Huddlestonem, kondičním trenérem Indiany, že když dunk zvládne, pojmenovaný podle značky Eastbay, může po tréninku vynechat posilovnu.
Byl to dunk, který Haliburton pravidelně nedával od doby, kdy byl dvacetiletým nováčkem.
Později video z dunku zveřejnil na svých sociálních sítích a poselství pro zbytek ligy bylo jasné.
Ten dunk ukázal Haliburtonův efektní návrat, ale o měsíc později přišla tichá chvíle, která vyslala ještě hlasitější signál.
Před začátkem sezony hráči Pacers absolvovali minikemp v Los Angeles.
Během jednoho z cvičných zápasů Haliburton upadl na palubovku. Před několika měsíci by všichni v hale ztichli a čekali, až se zvedne, podobně jako se to stalo té noci v Oklahoma City.
Tentokrát se ale nic nedělo. Vstal. Hra pokračovala.
„To,“ řekl, „mi dává pocit, že jsem zase normální.“