San Antonio Spurs chtějí po loňské finálové účasti zopakovat úspěch a Victor Wembanyama otevřeně říká, že cílem je první nasazení na Západě. Klub ale hlavně sází na postupný proces a na každodenní práci, ne na velká prohlášení.
Na začátku září, před tréninkovým kempem, se v Frost Bank Center sešli příznivci Spurs, aby soutěžili o místo v Jackals, oficiální fanouškovské skupině, kterou Wembanyama sám vybral. Členství není automatické. Někteří stávající členové musí získat označení „pack leader“, jinak o místo přijdou.
„Tohle jsme ještě takhle velké neměli,“ řekl Aidan Sterling, prezident Jackals. „Všichni noví lidé mají nervy, to vím.“
Spurs si podobnou nejistotu uvědomují i na úrovni týmu. Loňská sezóna skončila překvapivě, když klub po šesti letech ukončil období bez play-off a dostal se do finále. Západní konference však zůstává velmi silná a východ se výrazně zlepšil. Od sezóny 2018/19, kdy Golden State Warriors prohráli finále, žádný tým nedokázal v následujících sezónách znovu postoupit do finále.
Cíl je jasný, ale mluví se o něm opatrně
Spurs loni zlepšili výkon o 28 výher a dostali se do finále. Očekávání jsou proto vysoká. Wembanyama už před loňskou sezónou prohlásil, že cílem je postup do play-off jako top šestka. Na letošním media day, po prohře 1:4 s New York Knicks ve finále NBA, řekl: „Nemohl bych si představit lepší motivaci.“
Jako jediný hráč Spurs v ten den otevřeně mluvil o konkrétních očekáváních. „Máme mezi sebou některé cíle, které si necháme pro sebe jako spoluhráči,“ řekl Wembanyama. „Loni jsme vyhráli Západ. Letos nechceme udělat o nic méně. Chceme být první nasazení a potom chceme bojovat o toto přední místo.“
Tým chce k úspěchu přistupovat stejně jako v minulosti, tedy přes proces. Loni se soustředil na vnitřní zlepšování a na každodenní práci, aby zvládl osmdesátidvouzápasovou základní část i dlouhé play-off. Stejný přístup dlouhodobě charakterizoval éru bývalého trenéra Gregga Popoviche, který za 29 sezón vedl tým k pěti titulům a k rekordní sérii 22 po sobě jdoucích účastí v play-off.
Popovich na svém posledním media day jako hlavní kouč řekl, že ani v době, kdy byl tým na úrovni šampionátu, nikdy neřekli, kolik zápasů chtějí vyhrát. „Nikdy to nebylo téma k diskuzi,“ dodal.
I nové vedení stojí za stejným přístupem. Trenér Mitch Johnson řekl: „Naše očekávání je pokračovat ve zlepšování a být nejlepší verzí tohoto týmu, jakou můžeme být. Očekávání jsou jako velké zápasy. Přichází s nadšením, vzrušením, kritikou i názory. Už jsem to zažil z obou stran a beru ta očekávání.“
Lekce z finále
Když Knicks slavili první titul po 53 letech, Wembanyama stál u pultíku několik metrů od oslav a klidně siškrábal hlavu. Nechápal, proč Spurs prohráli sérii, v níž ve všech pěti zápasech vedli o dvouciferný rozdíl.
„Všech pět zápasů této série mělo stejný scénář,“ řekl Wembanyama. „Bylo překvapivé, jak jsme byli neúprosní ve svých chybách a jak je oni trestali.“
Po finále hráči, trenéři i Wembanyama začali hledat odpovědi, co se pokazilo. Podrobnosti ale nechtějí prozradit. Stephon Castle, který patří do plánované základní trojice obránců, řekl: „Máme spoustu jasna v tom, proč si myslíme, že jsme prohráli, a co můžeme udělat, abychom se zlepšili.“
Trojice obránců pod lupou
Castle, De’Aaron Fox a mladý Dylan Harper, který v finále vynikal jako šestý muž, spolu loni odehráli jen 69 minut, z toho 25 ve finále. Podle výzkumného týmu ESPN jejich společné minuty skončily ztrátou 47 bodů. Pro srovnání, v základní části měli Spurs s Foxem a Castlem čistý rating plus 9,4, s Foxem a Harperem plus 6,2 a s Harperem a Castlem plus 11,0.
Ve vedení klubu přesto věří, že sestava se třemi obránci funguje. Castle a Harper podle nich mají dostatečnou výšku, aby obstáli proti křídlům, a všichni tři dokážou pronikat do pole soupeře.
„Máme velké štěstí, že máme tak dynamický kádr, kde můžeme být kreativní a skládat puzzle tak, jak chceme,“ řekl Johnson. „Viděli jsme to někdy s těmi třemi obránci vedle toho, co dokáže Victor. Ti tři mají jasný prostor pro růst, pokud jde o hraní jeden s druhým a doplňování se.“
Nový hlavní asistent Billy Donovan, který nahradil Seana Sweeneyho poté, co se stal hlavním trenérem v Orlandu, má na starosti rozvoj těchto tří hráčů, když jsou na hřišti společně. Na tréninku otevřeném pro média pracoval s Foxem, Castlem a Harperem současně.
„Je to skvělé,“ řekl Fox. „Jednou z věcí, o kterých jsme spolu mluvili, je, že dokáže trénovat tři obránce najednou. Když byl hlavním trenérem v OKC, měl Dennise Schrödera, Shaie Gilgeous-Alexandera a Chrise Paula. Dokázal to zvládnout. Ten tým v té době neměl postoupit do play-off, nakonec ale hrál dobře, protože na to přišli. To je jedna z věcí, kterou nám přináší.“
Léto plné práce i přátelství
Wembanyama začal pracovat ihned po finále a chtěl využít nejkratší léto ve své kariéře. Kromě práce s legendou Hakeemem Olajuwonem, což dělá druhé léto po sobě, navštívil se spoluhráči včetně nového volného hráče Tobiase Harrise domácí tělocvičnu Fox poblíž Houstonu.
„Měli jsme dlouhou sezónu, ale nechceš strávit celé léto bez toho, abys byl se spoluhráči a trénoval s nimi,“ řekl Fox. „Být spolu, to je podle mě velká věc. Máme skupinu lidí, kteří se rádi mají.“
V srpnu pozval Wembanyama několik spoluhráčů do Paříže, kde trénovali, ale také poznávali město a trávili čas spolu. Chtěl, aby poznali, odkud přišel, než se stal generační superhvězdou.
Obhájce ocenění Defensive Player of the Year a jeho spoluhráči trénovali v Palais des Sports Maurice Thorez, kde Wembanyama jako mladý hráč začínal s Nanterrem 92. Wembanyama popsal společně strávený čas jako dojemný, dokonce emotivní.
„Chtěli se sem vypravit a zároveň je zajímalo, co jsem jim chtěl ukázat,“ řekl Wembanyama. „Proto na tom záleží, protože ti lidé pro mě znamenají hodně. Toto místo pro mě také hodně znamená. Mít je tady spolu je podobné, jako když k nám přijede rodina.“
Druhý ročník Carter Bryant seděl s Wembanyamou v letadlech už jako rookie a hovořili o osobních, týmových i mimo hřiště stanovených cílech. Bryant řekl, že si spolu s Wembanyamou v Paříži užíval společnost a že ho překvapilo, jak daleko Wembanyama došel a jak si zachoval pokoru, což mu pomohlo růst jako lídrovi.
„Bylo skvělé, že jsme si vzali čas z léta, když jsme spolu byli déle než kdokoli jiný, a pak přijeli k němu domů, kde nás naučil, odkud pochází, a mohli jsme být kolem něj v jeho přirozeném prostředí,“ řekl Bryant. „Dostal se až sem, vrátil se tam, kde začínal, a lidé kolem něj mu řekli: ‚Příští rok uděláme další krok.‘ Málokdo má takovou zkušenost.“
Mezi prací na hřišti a hlubokými rozhovory o finále se Spurs v Paříži několikrát společně najedli, včetně večeře na lodi na Seině s Eiffelovou věží v pozadí. Bryant s přítelkyní jednoho dne ujeli na kole 32 mil. Veterán Harrison Barnes dokonce zařídil pro hráče Spurs prohlídku Louvru.
Wembanyama pokračoval v tréninku i během pobytu spoluhráčů v Paříži. Vzal s sebou Barnese a trénoval s francouzským ragbyovým klubem. Sedmifutový pivot, který měří 7 stop 4 palce, uvedl, že pracoval na zlepšení své rovnováhy.
Wembanyama loni získal ocenění nejmladšího a prvního jednomyslně zvoleného Defensive Player of the Year v historii NBA, skončil třetí v hlasování o MVP a dovedl San Antonio do finále poprvé za 12 sezón. Bryant nemohl přestat obdivovat, jak Wembanyama trvá na tom, aby do své letní práce zapojil i spoluhráče.
„U takového týmu je nejdůležitější, že rodina si navzájem kryje záda a chápe, co jako jednotka reprezentujeme,“ řekl Bryant.
Cesta zpět do finále není snadná
Spurs si uvědomují, jak obtížný úkol je znovu se dostat do finále. I když budou hrát na svém maximu, mohou je zastavit věci mimo jejich kontrolu.
Oklahoma City Thunder loni kvůli zraněním a také kvůli souboji se Spurs nedokázali znovu postoupit do finále. Indiana Pacers už před začátkem další sezóny ukončili své naděje, když si Tyrese Haliburton v 7. zápase proti OKC přetrhl pravou Achillovu šlachu. Zranění zastavila i Boston Celtics v sezóně 2024/25 a Dallas Mavericks ztratili své šance, když vyměnili svou nejlepší hvězdu Luku Dončiće.
Naposledy tým vyhrál titul po prohře ve finále předchozího roku Warriors, kteří díky mimořádnému nárůstu platového stropu přivedli Kevina Duranta do kádru, který už v roce 2015 vyhrál titul. Jediným významnějším volným hráčem, kterého Spurs získali, je Harris, patnáctiletý veterán, který se nikdy nedostal dál než do druhého kola play-off.
Spurs vědí, že se nemohou jen tak vrátit do finále a napravit chyby, které je stály sérii s Knicks. V celé organizaci všichni přijali přístup, že se má postupovat krok za krokem, stejně jako loni.
„Je to lidská přirozenost, ne?“ řekl forward Spurs Devin Vassell. „Chceš být zase v takové situaci, ale nemůžeš přeskočit jediný den. Nemůžeš přeskočit tréninkový kemp, předsezónu ani úvodní zápas. Nemůžeš jen luskat prsty a být zpátky ve finále. Takhle to nefunguje. Nic není zaručené. Musíme pokračovat v tom, co jsme dělali loni, a budovat dobré návyky. Nemůžeme nic přeskočit. Prostě to berme den po dni.“
Barnes, který loni s Warriors vyhrál titul v roce 2015 a v roce 2016 prohrál finále 3:4 s Cleveland Cavaliers, připomněl, že zkušenosti s finále pomáhají. Luke Kornet hrál ve finále 2022 za Boston Celtics, které tehdy prohrály se Warriors v šesti zápasech. Celtics se do finále vrátili v roce 2024 a porazili Mavericks v pěti zápasech, čímž ukončili šestnáctiletou titulovou pauzu.
„Pro nás je důležité soustředění, které máme každý den, a to, jaký standard si stanovujeme a s čím ho porovnáváme,“ řekl Barnes. „Nemyslím si, že momentum se prostě přenese z jedné sezóny do druhé. Musíš se vrátit a začít cestu znovu od prvního dne.“
Barnes dodal: „Myslím si, že existuje něco, co ostří tvé soustředění, a tím je sdílený zármutek. Zdraví je vždy velký faktor. Tyhle věci nejsou pod tvou kontrolou. Ale to, co pod kontrolou máš, ti díky zkušenosti pomáhá rámovat přístup k tomu, jak přistupuješ ke každému dni.“
Na konkurzu Jackals se několik fanoušků předvedlo v kostýmu Chewbaccy pod dresem Davida Robinsona a samozřejmě v zelených mimozemských kostýmech.
Wembanyama a jeho spoluhráči mezitím dál tlumí očekávání. „Tohle není tlak,“ řekl Sterling. „Tohle je vášeň.“